8. 12. 2014

DĚTSKÉ TELEVIZE – II. díl

Když se řekne děti a televize, většina z nás si ihned představí negativní vliv televize na děti v dnešní společnosti, dlouhodobou nadměrnou konzumaci televizního vysílání, závadný obsah s negativním vlivem na dětskou psychiku (erotika, násilí, vulgarismy) apod.

Vztah dětí k televizi však nemusí vždy nutně znamenat pouze pasivní konzumaci mediálního obsahu. Děti samy mohou televizní vysílání aktivně tvořit a ovlivňovat, a to prostřednictvím tzv. dětských televizí.

V prvním díle článku o dětských televizích (/art/1790/detske-televize.htm?page_idx=35) jsme se věnovali televizním redakcím, které působí při základních či středních školách, a to přímo v rámci vyučování či jako volitelné předměty.

Tentokráte jsme pozornost zaměřili na televizní vysílání, které děti vytváří v rámci mimoškolní, zájmové činnosti. Představíme Vám Dětskou televizi Matýsek Napajedla a dětskou televizi DTV působící při Domu dětí a mládeže Praha 2. Poněkud specifickým příkladem zájmové aktivity dětí v oblasti médií je pak Letní žurnalistická škola Havlíčkův Brod, jejíž 10. ročník jsme navštívili.

 

DĚTSKÁ TELEVIZE MATÝSEK NAPAJEDLA

Dětská televize Matýsek působí při Domu dětí a mládeže Napajedla. U zrodu televize stál již v té době fungující počítačový kroužek a jedna stará, opotřebovaná videokamera (ještě klasický kousek na VHS kazety), což už se v dnešní době zdá jako skutečný pravěk. Členové počítačového kroužku se však výzvy v podobě tohoto takřka muzejního exponátu nezalekli a rozhodli se, že si s videokamerou zkusí natočit a poté sestříhat nějaký příspěvek, reportáž nebo krátký šot. Natáčení děti tak nadchlo, že iniciovaly vznik samostatného, speciálního televizního kroužku. Původní myšlenka byla taková, že děti budou natáčet krátká videa spíše jen pro legraci a pro vlastní potřebu a pobavení, nicméně reportáže, které byly zveřejněny na internetu, si záhy získaly širokou popularitu a tak tedy oficiálně vznikla dětská televize Matýsek.

Současná redakce televize Matýsek čítá kolem 20 členů, přičemž děti jsou rozděleny na dvě skupiny – mladší a starší žáci. Nejmladšímu členovi redakce je 10 let, ovšem kroužek navštěvuje již třetím rokem. Jelikož dětská televize není vázána na žádnou konkrétní základní či střední školu, může kurz navštěvovat jakýkoli nadšenec od 8 do 26 let. Navíc, jak nám členové redakce přiznali, když je potřeba natáčení s větším počtem „herců“, ochotně vždy vypomohou i externisté – spolužáci a kamarádi.

Co se týká technického zázemí, dětská televize v současnosti disponuje klasickým vybavením – HD kamera, mikrofony, stativ, osvětlení, počítače na zpracování natočeného materiálu. Jelikož v loňském roce probíhal samostatný střihačský kroužek, děti jsou soběstačné i po této stránce.

Pravidelné redakční rady probíhají každé úterý odpoledne, přičemž standardně trvají hodinu a půl čistého času. Zde si děti vždy naplánují, co budou natáčet, jaké mají nápady, plány a motivy na reportáže. Poté již nic nebrání tomu, vyrazit do ulic a samostatně natáčet reportáže a zprávičky. Hlavní důraz je tedy kladen na získání praktických zkušeností, neboť dlouhé vysedávání nad teorií děti nebaví.

Praktické dovednosti si členové dětské televize osvojují nejen v „terénu“ při vlastním natáčení, ale například při exkurzích v České televizi či v místním Kiss rádiu Proton, jehož návštěva je pravidelnou součástí konce každého školního roku.

Jak se nám vedoucí kroužku Lukáš Cívela pochlubil, tak v současné době je tematická škála pořadů televize Matýsek velmi široká - původně děti točily jen krátké zprávičky, ale nyní se spíše zaměřují již na delší samostatné reportáže a pořady. Velmi oblíbené jsou rovněž ankety - děti chodí po ulicích, ptají se místních obyvatel na jejich názory týkající se právě aktuálních témat, jako jsou olympijské hry, Vánoce apod.

Nejvíce pyšné jsou děti na film „O Smolíčkovi“  – parafráze na klasickou pohádku zasazená do dnešní doby. Jezinky zkontaktují Smolíčka přes sociální síť, domluví si s ním schůzku, Smolíček jim uvěří, na schůzku dorazí a Jezinky ho unesou. Film tak upozorňuje na v současné době velmi aktuální problém kyberzločinů. Lze velice ocenit, že i samy děti si uvědomují, jaká nebezpečí na ně na internetu mohou číhat a chtějí před ním varovat.

Mezi další pořady, které televize Matýsek pravidelně natáčí, patří anketní pořad Tři otázky pro…, Věda pro bystré hlavy, Matýskův kvíz, různé dokumenty (například reportáž o návštěvě České televize, o sbírce pro Světlušku, Tříkrálové sbírce) apod. Mezi diváky prý velmi oblíbeným pořadem jsou „Nepovedené klapky“, které jsou vysílány vždy před Vánoci a na konci školního roku.

Televize zveřejňuje natočená videa především na youtube (zde například film O Smolíčkovi http://www.youtube.com/watch?v=wqurk5aOj2g&list=PLGgX9f_ZfJAX4f6e5wsZVHU3sn4konHDi), kde má v současné době okolo 220 odběratelů. TV Matýsek má rovněž vyhrazenu čtvrthodinku v programu místní kabelové televizi NTV, kde vysílá pořady pravidelně každý druhý týden. Jak však vedoucí kroužku hodnotí, na kabelové televizi vidí příspěvky maximálně tak diváci z Napajedel a okolí, kdežto na internetu mohou videa sledovat fanoušci z celé České republiky.

Co se týká plánů do budoucna, členové redakce nám svěřili, že se velmi těší na natáčení pokračování filmu O Smolíčkovi (jehož první díl se prý setkal s nebývalým diváckým úspěchem) a rovněž plánují tisk triček s  logem Televize Matýsek.

 

DTV PRAHA 2

„Dětská televize při Domu dětí a mládeže Praha 2 byla založena Vratislavem Hláskem v roce 1997 jako součást projektu dětských televizí, který sdružoval několik redakcí po celé České republice. Výsledkem práce těchto televizních studií byl pravidelný měsíční pořad „Paleta“ a jednalo se v podstatě o soubor krátkých zpráviček pocházejících z díla jednotlivých redakcí. V dnešní době je však redakcí méně; některé se osamostatnily, některé skončily nadobro. V Praze již fungují pouze dvě, a to DTV Praha 2 a Praha 7. Jinak velmi dobře funguje také redakce v Liberci, ta se však již z původního sdružení vyčlenila a nyní působí zcela samostatně.“

Těmito slovy přiblížil historii vzniku DTV Praha 2 její mladý vedoucí Jan Křikava, když jsme ho spolu s dětmi zastihli na pravidelné redakční poradě v sídle Domu dětí a mládeže. Zároveň doplnil, že on sám pamatuje z minulosti dětské televize také nemálo, neboť je jejím členem již deset let. Nejdříve zde samozřejmě působil jako řadový člen a v loňském roce se ujal vedení kroužku jako jeho vedoucí. Televize je pro něj tedy veskrze srdeční záležitostí.

V prvopočátcích bylo do televizního kroužku přihlášeno každý rok až 40 dětí, jak však přiznal Jan Křikava, dnes již děti natáčení a televizní technika dostupná v DTV tolik „netáhne“, neboť v současné době má videokameru prakticky každá domácnost. Nyní má tedy dětská televize přibližně osm členů, přičemž přihlásit se může kdokoli ve věku od 10 do 26 let (ale samozřejmě v případě zájmu mohou docházet i televizní nadšenci starší) V letošním školním roce je nejmladším členem kroužku desetiletý mladík a nejstarší slečně je 16 let. Malou nevýhodu shledává vedoucí kroužku v tom, že složení redakce se s každým školním rokem poměrně výrazně obměňuje a nováčci se tedy musí vždy od září učit všechny základy.

Pravidelné redakční rady DTV se konají každou středu od 17 do 19 hodin, ale samotná práce, resp. natáčení probíhá kdykoli v průběhu týdne, a to buď v televizním studiu přímo v budově Domu dětí či v terénu.

Děti si v průběhu kurzu vyzkouší klasicky práci s kamerou, před kamerou, naučí se ovládat různé programy na úpravu záznamů, střihu apod. Témata samotných příspěvků si členové DTV vymýšlí výhradně sami, neboť dle vedoucího je nejdůležitější, aby je natáčení bavilo. Pokaždé, když děti natočí jakoukoli reportáž či zprávičku, pustí si nejprve příspěvek ve studiu a hodnotí, co se povedlo a nepovedlo, a co by se mělo upravit, než se reportáž takzvaně pustí do světa. Natočené příspěvky jsou pak zveřejňovány převážně na facebookových stránkách DTV Praha 2 (https://www.facebook.com/DtvP2/posts/115070471851436#!/DtvP2?fref=nf).

Co se týká nejbližších plánů do budoucna, děti připravují natáčení krátkých medailonků o jednotlivých kroužcích, které v Domu dětí a mládeže probíhají, a dále by se rádi zaměřili na tvorbu delších tematických pořadů.

 

LETNÍ ŽURNALISTICKÁ ŠKOLA HAVLÍČKŮV BROD

Posledním, i když poněkud specifickým příkladem dětské mimoškolní televizní tvorby, je Letní žurnalistická škola v Havlíčkově Brodě. S jejím zakladatelem a organizátorem Milanem Pilařem jsme se sešli v polovině srpna, kdy byl desátý ročník LŽŠ v plném proudu, ale přesto si na nás udělal čas a zeširoka nám povyprávěl o celém projektu, jeho historii, současném ročníku i plánech do budoucna.

První novinářské pokusy začal Milan Pilař podnikat v roce 1994 v Havlíčkobrodských listech, nezávislém měsíčníku, jehož jméno dnes nesou noviny havlíčkobrodské radnice. Od té doby pak dále  pracoval pro Rádio Vysočina, Profil (Hey Profil), Český rozhlas Region, Impuls, havlíčkobrodskou kabelovou televizi Video Kunc, TV Premiéra, MF Dnes, spolupracoval s Českou televizí, Deníkem (předtím Novinami Vysočiny) a Jihlavskými listy, až společně s Liborem Blažkem a dalšími kolegy založil v roce 1999 regionální televizi TV Hbin. Jelikož Milan Pilař současně působil (a doposud působí) jako středoškolský pedagog, začali se kolem jeho osoby množit studenti, kteří žadonili, aby je, s ohledem na jeho bohaté novinářské zkušenosti, připravil na přijímačky na vysokou školu žurnalistickou, případně jiné obory mediální. Zpočátku tyto požadavky zvládal Milan Pilař uspokojovat individuálně, ale s přibývajícím počtem studentů začal narážet na stále další a další problémy, jako byla například neustálá nutnost zapůjčovat si potřebnou techniku apod. Shodou okolností v této době potkal svého kolegu Milana Kopeckého, v roce 2004 dali dohromady myšlenku Letní žurnalistické školy a v roce 2005 se konal její první ročník.

Na začátku LŽŠ stála ambice vzdělávat pouze žurnalisty, tato idea však Milana Pilaře dle jeho slov zhruba po třech letech přešla, neboť si uvědomil několik věcí – za prvé, že za týden se účastníci kurzu tolik nenaučí, za druhé, od studentů žurnalistiky zjistil, že kdo na letní školu přijede dvakrát třikrát, je na úrovni vysokoškolského studenta, a konečně za třetí si uvědomil, že každý obyvatel České republiky by vlastně měl projít touto školou, protože žijeme v mediálním světě a mnoho lidí se například zcela mylně domnívá, že co je v novinách, je pravda.

V současné době jsou tedy cíle Letní žurnalistické školy dvojí – jednak vzdělat občany obecně a rovněž pomoci lidem, kteří chtějí studovat žurnalistiku. To však rozhodně neznamená, že účastníky letní školy jsou pouze tyto dvě skupiny lidí, naopak pravidelně se hlásí uchazeči, kteří chtějí studovat například politologii, historii i jiné humanitní obory. Další skupinkou jsou pak zahraniční studenti, kteří jezdí hlavně kvůli českému jazyku (protože festival slouží hlavně k propagaci českého jazyka). 

Účastníci LŽŠ se dělí do pěti skupin:

  • NOVINY (PRINT) – skupina zaměřená na psanou žurnalistiku a fotografii. V rámci programu absolvují účastníci kurzu přednášky stylistiky, jazykové kultury, online zpravodajství a mediální komunikace. Studenti v terénu připravují články a reportáže, které jsou začerstva zveřejňovány na internetových stránkách žurnalistické školy. (http://www.letnizurnalistickaskola.cz/archiv/lzs-2014/)
  • INTERNETOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ (WEB) – skupina zaměřená na online žurnalistiku a Internet. V rámci programu studenti absolvují přednášky stylistiky, jazykové kultury, online zpravodajství, mediální komunikace. Partnerem skupiny je Česká televize, divize Nová média a online deník Vysočina-news.cz.
  • ROZHLASOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ (RADIO) – skupina zaměřená na rozhlasovou žurnalistiku. V rámci programu studenti absolvují přednášky a praktická cvičení z hlasové výchovy, hlasové hygieny, jazykové kultury, mediální a politické komunikace. Partnerem skupiny je Český rozhlas.
  • TELEVIZNÍ ZPRAVODAJSTVÍ (TV) – skupina zaměřená na televizní žurnalistiku, práci s kamerou, redaktorskou práci před kamerou, následné zpracování a střih materiálu. V rámci programu studenti absolvují přednášky a praktická cvičení z hlasové výchovy, hlasové hygieny, jazykové kultury, mediální a politické komunikace. Výslednou prací každého účastníka je krátká televizní reportáž.
  • REKLAMA A MARKETING (PRaM) – skupina poskytuje studentům vhled do práce novinářů z druhé strany - z pozice tiskového mluvčího, nabízí rovněž základní orientaci ve světě marketingu. V rámci programu se studenti naučí psát tiskové zprávy, komunikovat s novináři a vystupovat na veřejnosti. Z marketingové části kurzu si odnesou principy práce v reklamní agentuře a sami si vyzkouší, jak se reklama dělá.

Lektory jednotlivých skupin jsou „děti“ Milana Pilaře, tedy absolventi minulých ročníků Letní žurnalistické školy (někteří z nich se prý LŽŠ zúčastnili již podesáté).

Nosným tématem všech ročníků Letní žurnalistické školy je „Historie, současnost, kultura a média střední Evropy“. Z tohoto obecného zadání vždy vyplyne dílčí téma pro každý jednotlivý ročník - letos bylo téma „česko–rakouské vztahy“.

Co se týká plánů do budoucna, tak v současné době již naplno probíhají práce na 11. ročníku Letní žurnalistické školy a Milan Pilař by rád zkusil vytvořit a  nabídnout workshopy mediální výchovy určené pro pedagogy.

 

Tereza Rudolfová

 

 

- ZPĚT -
predchozí
4. 4. 2016

Nezapomínejme na riziko fyzického ohrožení dětského diváka

V souvislosti s rizikovými obsahy médií, které mohou mít negativní dopad na dětské diváky, se patrně nejčastěji hovoří o násilí a pornografii, přičemž zobrazování násilného chování, vražd a zohavených či zakrvácených obětí násilných činů jsou mediální prvky, které vůbec nejvíce zneklidňují…
29. 3. 2016

Přispívali provozovatelé vysílání v roce 2015 ke zvyšování mediální gramotnosti?

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v rámci svých zákonných povinností každoročně zjišťuje, zda provozovatelé vysílání v předcházejícím roce přispěli ke zvyšování mediální gramotnosti svých diváků. Zjištěné informace pak Rada zveřejňuje ve své výroční zprávě.
17. 3. 2016

Projekt Miracle má již testovací verzi

Národní centrum bezpečnějšího internetu se podílí na přípravě celoevropského projektu Miracle, jehož cílem je zprovoznit mezinárodní systém klasifikace online obsahu podle jeho vhodnosti pro jednotlivé věkové kategorie dětských uživatelů.
8. 3. 2016

Průzkum UPC: Děti na internetu očima rodičů

Podle nejnovějšího průzkumu UPC v České republice nemá pětina rodičů přehled o aktivitách svých dětí na internetu. Třetina rodičů nestanovuje dětem na internetu žádná pravidla při využívání sociálních sítí a bezpečnostní incident na internetu již řešila každá čtvrtá rodina.
26. 2. 2016

Rešerše kriminálních seriálů v televizním vysílání IV

Již počtvrté předkládáme čtenářům webu Děti a média závěry rešerše kriminálních seriálů ve vysílání českých celoplošných televizních programů. Cílem rešerší je zjistit, jak významné zastoupení mají v televizním vysílání pořady s kriminální tematikou.
následující




info@detiamedia.cz

Fórum webu děti a media