23. 4. 2018

Studie Ofcom Děti a rodiče: využití médií

Britský audiovisuální regulátor Ofcom vydal 29. listopadu 2017 Zprávu o přístupu rodičů a jejich dětí k médiím. Zpráva rozebírá mediální gramotnost nejen dětí jakožto chráněné skupiny diváků, ale i jejich rodičů, neboť ti mají podstatný vliv na to, co a jak jejich děti konzumují. Zpráva detailně rozebírá způsoby užití, zacházení a porozumění médiím, a to u dětí a mládeže ve věku 5–15 let a také ve skupině nejmenších dětí ve věku 3–4 roky.  Jedním ze zdrojů, z nichž zpráva vycházela, byla i online studie provedená s 500 dětmi ve věkovém rozhraní 12-15 let. Tato konkrétní studie zkoumala povědomí dětí a jejich dojmy v souvislosti s různými poskytovateli audiovisuálního obsahu, přičemž se zabývala i schopností kritického myšlení zejména ve spojení se zpravodajstvím.

Tradiční TV a YouTube hrají významnou roli při změnách diváckých návyků, ale některé děti přiznávají, že na těchto médiích není dostatek obsahu, který by reflektoval jejich každodenní život.

Klasické lineární televizní vysílání je stále nejdůležitější součástí dětských diváckých konzumních zvyků. Čím mladší divák, tím více času stráví před televizní obrazovkou a ačkoliv v poslední dekádě bylo možné vysledovat (u skupiny 4–15 let) snižující se trend důležitosti klasické televizní obrazovky, co do času stráveného před tímto médiem, vzrostl v roce 2017 počet hodin strávených konzumací lineárního televizního vysílání (resp. toto vypověděli rodiče) oproti dosavadnímu trendu.  Skupina 12–15 let sice stráví kvantitativně stejnou dobu před televizní obrazovkou jako jejich mladší sourozenci, ale je třeba vzít v potaz, že se zároveň jedná o pouhý zlomek z konzumace všech ostatních médií, ke kterým mají tito diváci přístup. Lze rovněž pozorovat trend přesunutí konzumace klasického lineárního vysílání od televizní obrazovky spíše k mobilním zařízením. Zpráva tento trend připisuje z velké části vzestupu fenoménu tabletů.

YouTube zažívá stabilní nárůst ve sledovanosti. Například ve skupině 3–4letých vzrůstá meziroční konzumace obsahu nejvýznamněji (už polovina této věkové skupiny sleduje platformu YouTube). Skupina 12–15 na YouTube reaguje nejsilněji. Považují tuto službu za mířenou přímo na ně, je to první „značka“, jež jim přijde na mysl a jako první sem budou směřovat jejich kroky v případě zájmu o konzumaci mediálního obsahu obecně. Vzhledem k tomu, jak přistupuje tato skupina k YouTube, je zajímavé zjištění, že zároveň ale konstatuje absenci obsahu, který je mířen specificky na ni (tedy nezobrazuje osoby v jejich věku a sociálním postavení, ani ze stejné nebo podobné geografické oblasti).

TV je důležitý zdroj zpravodajského obsahu pro děti a je z jejich pohledu více důvěryhodným zdrojem než sociální média.

Téměř polovina teenagerů se zajímá o dění kolem sebe, přičemž zpravodajský obsah původem z lineárního televizního vysílání označuje jako důvěryhodnější. S tím souvisí i vědomí nesnadné identifikace pravdivosti zpráv, které přinášejí sociální média. Dva z pěti si jsou jisti, že viděli tzv. fake news na sociálních médiích (tedy obsah, který byli schopni sami vlastním kritickým myšlením posoudit jako nepravdivý). Jako pozitivní lze hodnotit existenci nejrůznějších mechanismů a metod na ověřování „podezřelých“ zpráv a to téměř u většiny dětí ve věku 12–15 let. Nejpopulárnější z metod je kontrola, zda se daná zpráva objeví i jinde, za souběžné kontroly sekce komentářů, zda se tam neobjeví další vodítka. Další důležitou pomůckou je také původ obsahu, tato skupina tedy přikládá rovněž důraz na kredibilitu zdroje. V tomto případě se však jedná spíše o známost daného mediálního domu.

Děti používají novější a novější sociální média či služby, což s sebou nese riziko zaostávání rodičů ve vědomostech o legalitě a bezpečnostních požadavcích.

Čtvrtina 8–11letých a tři čtvrtiny 12–15letých mají profil na nějakém sociálním médiu. Toto číslo se meziročně nemění, nicméně mění se výrazně služby/stránky, které děti využívají (tedy které jsou zrovna „in“). Využívání platformy Facebook se snižuje a minimum dětí profil zde umístěný označuje jako svůj hlavní. Za poslední dobu se zdvojnásobilo využití Snapchatu (speciálně tzv. „Snapstreaks“, pomocí nichž si děti vzájemně posílají zprávy z každého dne souvisle za několik po sobě jdoucích dní). Na vzestupu u sledované skupiny 12–15 je live streaming na Facebooku (dítě samotné jde live, nikoliv, že pasivně konzumuje live obsah jiného), Snapchat Live Stories nebo Instagram Live. Čistě pasivní konzumace live obsahu v těchto službách bez vlastního přispění osobního obsahu využívá pouze třetina dotazovaných.

Jako problematický se samotným dětem jeví narůstající tlak „být populární“ (12–15 let) a neznalost (či nezájem) minimálních věkových limitů daných poskytovatelů služeb ze strany rodičů. Minimální věkový požadavek na založení profilu (13 let) zná cca 38 % rodičů, a to pouze u platformy Facebook. Znalosti rodičů v této oblasti značně klesají v případě dalších služeb (Instagram, Snapchat, WhatsApp).

Novější on-line formy reklamních sdělení jsou z pohledu dětí hůře rozeznatelné.

Většina ze skupiny dětí ve věku 12–15 let si je vědoma existence personalizované on-line reklamy, i faktu, že vlogeři mohou spolupracovat s nejrůznějšími značkami. Nicméně valná část z této skupiny není schopna takovouto spolupráci vždy spolehlivě odhalit. Nejčastěji se zatím prosazuje povinnost vlogerů a dalších influencerů označovat obsah, který byl sponzorován nebo který byl vytvořen za podpory jiné komerční entity. Samotné sociální sítě pak plánují nástroje zaměřené speciálně na inzerci v rámci příspěvků. Podobně lze vnímat problém reklamních sdělení u vyhledávače Google. Přibližně polovina 12–15letých chápe, že zisky Googlu jsou tvořeny platícími společnostmi, které na dotčených stránkách inzerují. Šokující však je, že necelá polovina dotazových z dané věkové skupiny nebyla s to rozeznat reklamní sdělení/odkaz ve výsledcích Googlu, a to i přesto, že byl jako takový označen v rámečku s textem „reklama“. Bohužel čtvrtina dotazovaných ze skupin 8–11 a 12–15 se domnívá, že Google funguje i jako jakýsi ověřovací orgán a je tedy možné tzv. linky, které zde najdou, považovat za ověřené a jejich obsah za pravdivý.

Některé děti již měly možnost se setkat s negativními momenty v online prostředí, přičemž mnozí z nich na ně reagují.

Téměř všichni ze skupin 8–11 a 12–15 přiznali, že byli poučeni o bezpečném chování v online světě. Bohužel vystavení těchto skupin nevhodnému obsahu na internetu rok od roku stoupá. Jeden z deseti již viděl online nebo na svém telefonu nějaký obsah sexuálního charakteru, který vyhodnotil jako nepříjemný. Šikana online či pomocí mobilního telefonu se dokonce vyskytuje ve stejném množství jako v reálném přímém kontaktu (12 %).

Většina dětí z těchto dvou věkových skupin by v případě kontaktu s nepříjemným či nenávistným obsahem, který by je zneklidnil, věc komunikovala se svými blízkými. Tři čtvrtiny jsou si vědomy možnosti online nahlášení takovéhoto obsahu, přičemž pouze jedeno dítě z osmi této možnosti již někdy využilo. Většina z těchto skupin nenávistné komentáře či zprávy, které nejsou mířeny přímo na jejich osobu, ignoruje. Obě skupiny považují sociální média jako silný nástroj pro šíření dobra a některé děti na nenávistné či negativní komentáře korektivně reagují.

Oproti předchozímu roku má více rodičů zájem na ochraně svých dětí v online prostředí a sami rovněž aktivně chrání své děti.

Mezi prostředky, které rodiče používají nejčastěji ke kontrole mediální spotřeby u svých potomků, lze zařadit:

-          pravidelné rozmluvy ohledně bezpečnosti v online prostředí

-          technické zamezovací prostředky

-          přímý dohled na dítětem

-          užití vlastních pravidel chování

 

Nejzásadnější poznatky v číslech:

 

Více mladších dětí je online než v minulém roce

Jedná se o desetiprocentní nárůst u nejmladších dětí (to jest zkoumané skupiny 3–4letých a 5–7letých). V důsledku je nyní online tedy polovina skupiny 3–4letých a 79 % skupiny 5–7letých. Ze skupiny 8–11letých je online 94 %.

Výše zmíněný nárůst je připisován zvýšenému zastoupení tabletů v připojování k online obsahu.

Klasický televizní přijímač stále zůstává hlavním prostředkem k sledování klasického lineárního televizního vysílání.

S nárůstem věku se konzumace lineárního televizního vysílání na klasickém televizním přijímači snižuje ve prospěch online obsahu. Ovšem ze zprávy je zřejmé, že se nejedná o zvýšení sledování televizního vysílání v online prostředí, nýbrž o úplný přesun pozornosti dětí k jiným mediálním obsahům, jako jsou sociální sítě či online hry. S nárůstem věku také stoupá celková mediální konzumace.

U mladších dětí je pozorován nárůst konzumace lineárního televizního vysílání prostřednictvím klasického televizního přijímače.

Tento nárůst je sledován pouze u skupin 3–4letých a 5–7letých, starší skupiny a jejich kvantitativní konzumace lineárního televizního vysílání zůstává oproti předchozímu roku nezměněna. I přes tento nárůst lze stále pozorovat souběžný kontrastní dlouhodobý trend snižování konzumace klasické lineární televize.

Lineární televizní vysílání je sledováno živě u 83 % respondentů, přičemž zbytek obsahu je sledován pomocí posunu tzv. zpětného zhlédnutí.

Živě sledovaný lineární televizní obsah je konzumován rodinami společně v rámci večerního vysílání. Jedná se například o tyto pořady: „Británie má talent“, „Hvězdy tančí“ atd.

Televizní vysílání stále častěji sledují děti napříč věkovými skupinami pomocí jiných prostředků než prostřednictvím klasického televizního přijímače.

Například 23 % ze skupiny 12–15letých nyní sleduje lineární televizní vysílání na tabletu nebo mobilním telefonu.

Sledování mediálního obsahu privátně na svém tabletu nebo jiném podobném zařízení děti zdůvodňují tím, že by rodiče takový obsah nezajímal, nebo by s ním nesouhlasili.

Při dalším dotazování bylo zjištěno, že část dětí tak činí úmyslně strategicky, aby si vyčlenily čas o samotě bez dozoru, a část, aby „zabily“ čas, když jsou samy doma.

Nárůst ve sledovanosti YouTube u nejmladších dětí

Ačkoliv oproti předchozímu roku je nejrazantnější skok sledován u skupiny dětí 3–4 roky, je tato skupina také tou, která bude YouTube sledovat spíše skrze dětskou aplikaci YouTube, než přes klasické rozhraní.

YouTube je ve skupině 12–15 let nejznámější značka. Následuje ITV a Netflix.

94 % o této značce někdy slyšelo, 86 % už někdy sledovalo a 67 % sleduje pravidelně. Značně překvapivá jsou vysoká čísla sledovanosti provozovatele ze zákona BBC One a BBC Two. Dalším zajímavým momentem jsou poměrně vysoká čísla využívání produktu BBC iPlayer (54 % zde sledují filmy) a podobných (ITV Hub). Zpráva konstatuje, že čísla sledovanosti určitých provozovatelů vysílání mohou být podhodnocena, neboť je děti nevnímají jako součást nějaké značky, nýbrž jako soubor jejich oblíbených pořadů.

Skupina 12–15 let se domnívá, že YouTube je značka, která s nimi cíleně počítá jako s cílovým konzumentem.

Zde je zajímavé sledovat jakousi mezeru, již tato věková skupina vnímá. Například u většiny jsou značky jako YouTube, Netflix, Amazon Prime a ITV označovány jako zaměřené na všechny, přičemž 88 % z této skupiny zdůrazňuje, že YouTube je z nich nejvíce směřován na jejich věkovou skupinu. CITV, CBBC, Sky Kids, Disney Channel a Nickelodeon jsou naopak touto skupinou shledány jako cílící na nižší věkové skupiny.

Při volbě co sledovat (skupina 12–15 let), rozhoduje charakter obsahu a jeho schopnost rozesmát.

Sedm z deseti jako důležitý rozhodovací faktor určilo schopnost obsahu rozesmát. Následují faktory jako relaxační a „dávající něco, o čem se pak mohu s kamarády bavit“. Polovina skupiny si vybírá obsah, který jim pomůže se něčemu naučit nebo poznat nové věci.

Pokud se mají děti rozhodnout o konzumaci mediálního obsahu, jako první padá volba na YouTube.

Druhá volba při hledání mediálního obsahu, který by je přiměl myslet, je BBC One a BBC Two. Druhá volba při hledání obsahu k relaxaci či k nalezení tématu hovoru s přáteli pro pozdější dobu je Netflix.

Polovina skupiny 12–15 let uvedla, že je pro ni důležité, aby mediální obsah zahrnoval/ukazoval osoby jejich věku, jejich zeměpisného umístění, dělající věci, které oni sami se svými přáteli dělají apod.

Dvě třetiny dětí ze skupiny 12–15 let uvádí, že poměr času stráveného před obrazovkou a jinými činnostmi je v rovnováze, přičemž jejich rodiče s tímto souhlasí.

Téměř polovina skupiny 12–15 let má zájem o zpravodajství.

V momentě, kdy této skupině byla nabídnuta celá škála podskupin zpravodajství, 96 % si z těchto vybralo oblast, která ho/ji zajímá a kterou sleduje. Nejpopulárnější bylo zpravodajství v hudebním průmyslu a týkající se celebrit. 37 % označilo „vážné zpravodajství“ (události v rámci Velké Británie a jiných zemích) jako svůj hlavní zájem v této kategorii. Nejpopulárnějším zdrojem zpravodajství je stále lineární televizní vysílání, následované sociálními médii a přáteli/rodinou.

Skupina 12–15 let přikládá větší váhu, co do pravdivosti, zpravodajství v rámci lineárního vysílání, než tomu v rámci sociálních sítí.

Téměř polovina dotazovaných má obtíže s rozeznáním pravdivosti zpravodajství v rámci sociálních sítí.

Dva z pěti dotazovaných (skupina 12–15 let) přišli do kontaktu s tzv. fake news online nebo na sociálních sítích.

Čtvrtina ze skupiny 8–11 let a tři čtvrtiny ze skupiny 12–15 let mají profil na sociálních sítích.

Důležitost Facebooku se přesouvá (dříve mělo profil 52 %, nyní 40 %) směrem k Snapchatu, kde se počet profilů v rámci skupiny 12–15 let během uplynulého roku zdvojnásobil.

Jeden z deseti ve skupině 12–15 let jsou „live“ v rámci některé sociální sítě.

Skupiny 8–11 let a 12–15 let jsou přesvědčeny, že televizní reklamy jsou pravdivější než ty online.

Více dětí ze skupiny 12–15 let ví, jak je financován Google a YouTube, než jak je financován provozovatel televizního vysílání ze zákona.

Jen malá část skupin 8–11 let a 12–15 let je schopna identifikovat komerční sdělení na Googlu.

Přestože komerční sdělení je v rámci vyhledávače Googlu jasně označeno rámečkem se slovy „reklama“, pouze 28 % (skupina 8–11letých) a 43 % (skupina 12–15letých) dotazovaných bylo schopno správně tato komerční sdělení identifikovat. Ještě menší část těchto dětí ví, že placení tohoto obsahu je jediný důvod, proč je jim ve výsledcích vyhledávání zobrazen.

Čtvrtina dětí ve věku 8–15 let si myslí, že webové stránky/odkazy zobrazené ve výsledcích vyhledávače Google jsou důvěryhodné.

Informace o bezpečném chování v online světě získávají děti od rodičů nebo učitelů.

Většina dětí ví o technických pomůckách k zajištění jejich bezpečnosti na internetu. Sedm z deseti ve skupině 12–15 let ví, jak zablokovat něčí zprávy a polovina z nich tak někdy již učinila. (Zde je důležité uvést, že u tohoto typu otázek měly děti možnost otázky, jež jsou jim nepříjemné, přeskočit. Proto je tato statistika sestavená pouze z odpovědí těch dětí, které odpověděly.) Polovina také ví, jak si změnit nastavení soukromí a jedna třetina již učinila kroky v této oblasti.

Jeden z osmi dotazovaných (12–15 let), který zaznamenal v online světě něco negativního či nenávistného, toto nahlásil.

Tři čtvrtiny z této věkové skupiny jsou si vědomy tzv. nahlašovacích funkcí a 12 % z nich už tuto funkci někdy ve svém životě využilo.

Podíl dětí ve věku 12–15 let, které již viděly online nenávistný obsah, se za poslední rok zvýšil.

45 % dětí z této věkové skupiny za posledních 12 měsíců mělo možnost přijít do styku s nenávistným obsahem na internetu, a jeden ze sedmi z této věkové skupiny se domnívá, že by měla být jasná pravidla, co lze říkat online, aby si lidé navzájem nemohli říkat věci, které by je zraňovali.

Jeden z deseti (skupina 12–15 let) již na internetu viděl obsah sexuálního charakteru, který mu byl nepříjemný.

Čtvrtina z této věkové skupiny již byla v této souvislosti přes internet kontaktována jim neznámou osobou.

Pětina z věkových skupin 8–11 let a 12–15 let byla někdy šikanována.

Skupina 8–11 let byla častěji šikanována osobně, avšak u skupiny 12–15 let není pozorován žádný kvantitativní rozdíl mezi online šikanou a šikanou v osobním reálném kontaktu.

Za poslední rok se obavy rodičů ohledně kvantitativního i kvalitativního času stráveného jejich dětmi u TV zvýšily.

Rodiče se shodují, že výhody internetu ve vztahu ke konzumním zvykům jejich dětí převažují nad negativy. Tato skupina rodičů se ale rok od roku zmenšuje. Rodiče mají tendenci svým dětem věřit.

Nárůst obav o své potomky v online prostředí byl zaznamenán u rodičů skupiny 5–15 let.

Nejčastěji jsou zmíněny obavy rodičů o sběr osobních informací jejich dětí v době, kdy jsou tyto na internetu (takovéto obavy má téměř polovina rodičů). Nově se zvyšují obavy rodičů ohledně kyberšikany, poskytování osobních informací neznámým osobám, množství času stráveného online, zhlédnutí obsahu, který by mohl podněcovat k nebezpečnému chování či sebepoškozování, poškození pověsti nebo možného zradikalizování dítěte.

Nově se zvýšily i starosti rodičů ohledně konzumace mediálního obsahu či potencionálního ohrožení, například kyberšikanou, skrze mobilní telefony a herní konzole.

Co se týče herních konzolí, zvýšila se obava rodičů ohledně možných nákupů v rámci her, obsahu her, s kým jejich potomek hraje, množství reklamních sdělení v hrách a i možnost šikany mezi samotnými hráči.

Za vzestupný trend lze označit využití obsahových filtrů.

9 z 10 rodičů používající nějaký druh softwarového obsahového filtru se domnívá, že jsou užitečné, a tři čtvrtiny z nich se domnívají, že blokují správné množství obsahu. Pětina rodičů je však také přesvědčena o schopnosti jejich potomků tyto zabezpečovací filtry obejít.


 

- ZPĚT -
predchozí
27. 9. 2018

ČISTIČI – film o lidech, kteří „uklízí“ virtuální odpad, a kteří viděli všechno

Již dříve jsme čtenáře webu Děti a média informovali o zajímavých dokumentárních filmech, které se nějakým způsobem týkají médií. Nyní budeme věnovat pozornost filmu Čističi (The Cleaners) německých režisérů Hanse Blocka a Moritze Riesewiecka o lidech, kteří vyhledávají a mažou na internetu závadný…
20. 9. 2018

Seznam se bezpečně

Stále více firem si uvědomuje svou společenskou zodpovědnost a věnuje značnou pozornost projektům, které nemají za účel generování zisku a zvyšování hospodářských výsledků, ale jejich cílem je pomáhat a prospívat veřejnosti. Příkladem je společnost Seznam, která připravila projekt s názvem Seznam…
14. 8. 2018

Začíná éra soustavného budování sítí mediální gramotnosti

Instituce sdružující evropské regulátory pro oblast audiovizuálních mediálních služeb EPRA (European Platform of Regulation Authorities) na svém 47. setkání, které proběhlo v květnu v Lucemburku, přijala finální podobu dokumentu nazvaného “Sítě mediální gramotnosti – pokyny“. Jedná se o dokument,…
24. 7. 2018

Ohrožující obsah ve vysílání do zahraničí

Čtenáři webu Děti a média jsou pravidelně informováni o případech, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zasáhla vůči provozovatelům, kteří do svého vysílání v chráněném čase mezi 6. a 22. hodinou zařadili obsah, který má potenciál ohrozit psychický, fyzický nebo mravní vývoj dětí…
16. 7. 2018

Evropské hodnoty: Analýza stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR

Think-tank Evropské hodnoty zveřejnil před několika týdny studii Analýza stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR, kterou zpracoval vyučující pražského Gymnázia Na Zatlance a spoluzakladatel Aliance pro otevřené vzdělávání Michal Kaderka.
následující




info@detiamedia.cz

Fórum webu děti a media