Hraní násilných videoher bylo často spojováno s nárůstem agresivního chování. Za ústřední mechanismus byl považován proces ztráty emoční citlivosti, zapříčiněný dlouhotrvajícím, opakovaným hraním počítačových her, v nichž dominoval prvek násilí.
Současné výzkumy jsou primárně zaměřeny na akutní, krátkodobý dopad násilných počítačových videoher, o jeho dlouhodobém efektu však víme jen málo. Právě jím se zabýval výzkum vedený hannoverským profesorem Gregorem Szycikem.
Do této aktuální studie bylo zapojeno 30 osob mužského pohlaví. 15 z nich bylo pravidelnými hráči násilných videoher, přičemž se této činnosti věnovaly nejméně 2 hodiny denně po dobu nejméně 4 let. 15 osob představovalo kontrolní subjekty, které dosud neměly s takovými hrami žádné zkušenosti.
Žádná z těchto osob netrpěla psychiatrickou nebo neurologickou poruchou, a všechny měly zrak bez vad nebo byly případné odchylky v této oblasti korigovány. Jedna osoba byla z analýz vyloučena kvůli užívání antidepresiv. Experimentální a kontrolní skupina si vzájemně odpovídala v oblasti věku a vzdělání.
Pokusné osoby v rámci experimentu odpovídaly na otázky, jež jim byly kladeny psychology. Byly jim rovněž ukazovány sady kreseb, jež by se daly v zásadě rozřadit do dvou typů – jedny měly potenciál vyvolat emocionální reakci, druhé byly neutrální. Každá z těchto kategorií obsahovala 24 kreseb. Kresby byly vytvořeny tenkou černou linkou na šedém pozadí.
Emocionálně negativní kresby zobrazovaly emoce jako hněv, smutek, bolest nebo úzkost – např. mučení vyslýchaného člověka druhým člověkem topením v nádobě s vodou, nebo sebevraždu ženy sebeupálením. Neutrální kresby obsahovaly výjevy jako stěhování skříně dvojicí mužů nebo telefonujícího úředníka.
Mozek zkoumaných osob byl snímán skenerem, takže nemohlo dojít ke zkreslení. Skenner ukazoval, které oblasti mozku se zrovna aktivují.
Dotazník i výsledky z magnetické rezonance mezi oběma skupinami, tedy mezi pravidelnými hráči násilných videoher a mezi kontrolní skupinou ne-hráčů, nezjistily žádný rozdíl v míře agrese a empatie.
Výzkum se tak zdá naznačovat, že negativní účinky násilných videoher na vnímání nebo chování mohou být jen krátkodobé. V důsledku to znamená, že videohry podle všeho nemají dlouhodobé negativní účinky na empatii člověka.
Není zpochybněn fakt, že po hraní videoher se empatie hráče výrazně snižuje. Tento stav se však týká jen stavu krátkodobě po dohrání hry.
Lze předpokládat, že ověření daných zjištění, která popírají původní hypotézy, bude v budoucnu věnována značná pozornost.
- ZPĚT -
